Mise

2. července 2010 v 8:14 | Kirsten |  Povídky
Sice je to brutálně dlouhá povídka...ale moc hezká :)))





Potichoučku se otevřely dveře do kanceláře Hokage a pak znovu zavřely. Ninja mířící ke stolu, za kterým spala Hokage se uchichtl. "No jasně. Nechá pro mě poslat a ani nedojdu a ona si tu klidně usne." Stěžoval si mladý ninja. Malinko do ní šťouchl. "Tsunade-sama! Tsunade-sama vstávejte." Ale nic se nestalo. "Tsunade-sama jdu vám vypít saké, které vám zbylo ve skříňce." Na to se Tsunade probudila. Vyletěla ze židle a rozhlížela se po kanceláři. Spatřila jen usmívající se obličej. "HAHAHA
Neji. Tohle není vtipné. No jinak jste vstávat nechtěla." Tsunade se zamračila a sedla si zpět na židli. "Tak proč jsem sem měl přijít? Posílám tě na misi Neji. A na jakou? Je to velice zvláštní mise. musíš do světa lidí a přivést sem jednu dívku. Jmenuje se Tenten. Má zvláštní schopnosti a my ji nutně potřebujeme. Tady máš její fotku. To aby si ji poznal. Vyrážíš ještě dnes, ale máš na to jen týden času. Nezapomeň Neji. A abych nezapomněla tady je jedno jutsu, které tě do světa lidí přenese. Zvládneš to? to doufám Hokage-sama. Tak zatím nashledanou." Tsunade kývla a Neji se vypařil. Za chvíli se vydal na cestu. Běžel hodinu, než narazil na velkou louku, která se mu zdála perfektní pro to jutsu přenosu. Rozložil svitek a začal dělat pečetě podle toho. Když dodělal i tu poslední sbalil svitek a asi po pěti sekundách se ocitl v úplné tmě. Zdálo se mu jako kdyby letěl. Nevzpamatoval se ani z toho pocitu a byl na místě. Objevil se v parku. Nikde ani noha. Moc se nedivil, protože bylo něco kolem páté hodiny ráno. Chvíli se jen tak potuloval po parku a přemýšlel kde ji hledat. Nakonec si sedl na lavičku a přemýšlel. Nevěděl jak dlouho tam seděl, ale když uviděl první lidi, kteří vstávají za svítání, rozhodl se, že vyskočí na strom, aby ho nikdo neviděl v tomhle oblečení. Najednou kolem stromu na kterém seděl proběhla drobná dívenka. Měla sluchátka a Nejimu se zdála až moc povědomá. Vytáhl fotku, kterou mu dala Tsunade. "Je to ona. Asi trénuje." Pomyslel si a vyrazil za ní. Musel uznat, že kondičku měla dobrou. Sledoval ji něco kolem půl hodiny a ona pořád jen běžela. Po hodině se vydala domů a Neji ji sledoval.

Došli až do jednoho bytu v obrovském mrakodrapu. Byt to byl nic moc, ale ji to stačilo. Bydlela sama a nájem nebyl moc velký. Ale z brigády, na kterou chodila po škole, to utáhla. Rychle ze sebe shodila sportovní oblečení, osprchovala se, oblékla se a vyrazila do školy. Neji ji byl v patách celý den. díval se na ní jak sedí v lavici a očividně se nudí, protože vůbec nevnímá. Začala se mu líbit. Dnes školu neměla ani moc dlouho a to Nejimu vyhovovalo. Viděl jak konečně vychází ze školy, když najednou ji zastavila partička holek. Jedna ji vzala batoh a vysypala ho, druhá ji přimáčkla na strom, třetí ji přidržovala a čtvrtá ji udeřila. Bylo to tak hodně, že ji z úst vytekl červený pramínek krve. Holky ji ještě nadávaly, ale po chvíli odešly. Tenten si otřela krev z rozbitého rtu, posbírala si učebnice a vydala se domů.
Neji nechápal proč se jim nebránila. No moc to neřešil a šel za Tenten. Už věděl kde bydlí a tak vnikl do jejího bytu oknem, které nechala Tenten otevřené. Sedl si na pohovku a čekal až přijde. Za chvíli se otevřely dveře a Tenten vešla. Moc nevnímala okolí, protože si četla poštu, kterou si po cestě vybrala z poštovní schránky. Prošla kolem Nejiho do ložnice a hodila tam batoh a položila zbylé obálky. Pak se otočila a zařvala. Byla vyděšená. V jejím bytě byl kluk tak ve stejném věku jako je ona. Na sobě měl nějaké divné oblečení, kolem hlavy nějakou šátku s vyrytým znakem a měl strašně dlouhé vlasy a bílé oči. "Co si zač? A jak jsi se sem dostal? Jsem Neji Hyuuga a přišel jsem oknem." A ukázal na něj. "Nedělej ze mě blázny Neji! To okno je v jedenáctém patře! Nikdo se tu nemůže dostat oknem! Ptám se tě tedy naposled jak si se sem dostal! Nebudu ti odpovídat dvakrát na stejnou otázku. Prostě jsem se tu dostal oknem a ty si tomu buď věř a nebo ne! to už není můj problém. Tenten se na něj divně podívala. "Co chceš? Peníze? Ale já žádné nemám. Vyžiju jen tak tak s tím co si vydělám na brigádě. Já nechci peníze. Chci, aby si šla semnou. Šla s tebou a kam? Do mého světa. Cože? Ano chci aby si semnou šla do světa ninju. Dostal jsem misi od Hokage tě přivést." Tenten se na něj nedůvěřivě podívala a pak se začala usmívat. "Počkej…to je vtip že? je tu někde skrytá kamera a ty si mě přišel nachytat. Ale to se ti nepodaří. Takže ze sebe sevleč ty hrozné hadry co máš na sobě a vypadni, nebo si lidé na ulici budou o tobě myslet, že si cvok. Cože? Jaká skrytá kamera? Co to tu plácáš? Já? Se podívej na sebe. Ty se mi vloupeš do bytu. Sedneš si tu na pohovku a čekáš až přijdu, aby si tu domě začal hustit něco o Hokagem a nějaké misi! Vypadáš jako nějaký samuraj a….Jsem ninja. Cože? No nejsem samuraj ale ninja." Tenten vzdychla. "Hele nevím co jsi zač, ale asi by si měl jít, nebo ti ublížím. Ty? Vždyť si nedokázala odehnat ani čtyři holky! Jak chceš potom ublížit mě? Cože? Ty si mě sledoval? Jo celý den." Tenten se naštvala a odešla do kuchyně. Dlouho se od tama nevracela. Neji se konečně zvednul z pohovky a šel za ní. Jakmile vykoukl zpoza rohu letěl na něj nůž. Neji v rychlosti blesku vytáhl kunai a odrazil ho. Tenten po něm házela nože a všechno co bylo ostré a mohlo se to považovat za zbraně. Byla v tom dobrá a Neji to musel uznat. "Tak tohle je ta schopnost o které mluvila Hokage." Řekl si pro sebe, ale Tenten to slyšela. Pokroutila hlavou, protože si myslela, že je to nějaký blázen. "Vypadni odtud úchyle jeden. Tak fajn. Už jdu, ale my se ještě uvidíme." Řekl a zmizel v kouři. Tenten na to koukala s vykulenýma očima. když se vzpamatovala podívala se na hodinky a málem omdlela. Za pět minut měla být v práci. Rychle si vzala věci a odešla. Pracovala v nočním baru jako barmanka. Hned jak odešla se Neji vrátil do jejího bytu a udělal ji tam pořádek. Všechny ostré předměty schoval do šuplíku a pak si sedl na pohovku a čekal na ní než příjde.
Tenten přišla domů kolem třetí ráno. Rozsvítila světla, ale zase uviděla toho divného Nejiho. Už se ho ani nelekla. Tušila že tu bude. "Tak hele. Můžeš mi říct, jak si se tu dostal teď? Všechny okna byly zavřená a klíče od dveří nemáš. No použil jsem přemisťovací jutsu. Koho? to je fuk Tenten. Neřeš to. ty prostě musíš jít semnou do mého světa. Já s tebou nikam nejdu! Si spadl z jahody nebo co? Z čeho jsem spadl? To je jedno. Jsem unavená a chci jít spát." Řekla a odešla do své postele. Sotva si lehla tak usnula. Nestačila ani Nejiho vyhodit. Ten si to vzal tak, že asi může zůstat a tak si lehl na gauč a usnul taky.
Ráno se jako první probudila Tenten. Když tu Nejiho nikde neviděla, tak si oddechla, ale když se dostala do obýváku, tak ji málem kleplo. "Neji co tu pořád děláš!" řekla tak nahlas až ho to zbudilo. "Budu tě otravovat tak dlouho, dokud mi to neuvěříš a neodejdeš semnou do mého světa, aby si mohla pomoct mojí vesnici. Já? A pomoct tvojí vesnici? Ale jak? Vždyť nejsem ninja jako ty! Nebo co to vlastně si. Ano jsem ninja, ale to nevadí, že nic neumíš. U nás se to naučíš." Tenten mu na to nic neřekla a šla do koupelny, kde se umyla a oblékla se do sportovního. "Kam jdeš?" ptal se Neji. "Zaběhat si. Jako každé ráno. Počkej půjdu s tebou. Fajn jak chceš, ale obleč si něco jiného." Neji udělal nějaké pečetě a přeměnil si oblečení tak, jak to odkoukal od ostatních lidí z města. "Fajn tak pojď" pobídla ho. Neji teda šel. V parku běhali přibližně hodinu. Když přišli zpět do bytu Tenten byla udýchaná, ale Neji nejevil známky únavy. "Jak to, že nejsi udýchaný? Já jsem zvyklý běhat. Když jdeme na mise, myslím v našem světě, tak běžíme třeba celý den bez přestávky." Tenten na něj vyvalila oči, ale radši nic neříkala.
Takhle to šlo další čtyři dny. Neji se ji snažil přesvědčit o tom co je, ale Tenten mu to pořád nemohla uvěřit. Myslela si, že je to nějaký blázen, ale hezký blázen. Strašně jí přitahoval a líbil se jí. Proto jí ani nevadilo, že se ji usídlil v jejím bytě. A Neji? Ten na tom byl podobně. Tenten se mu strašně líbila. Chtěl aby s ním šla do jeho světa. Chtěl ji mít na blízku. Oba cítili totéž, ale ani jeden se se svými city nesvěřil. Báli se odmítnutí a tak to radši v sobě dusili.
Jednou když Tenten odcházela ze školy ji zase někdo obtěžoval. Tentokrát to ale nebyly holky, ale partička kluků. Neji, který ji sledoval, ale už v normálním oblečení, protože mu Tenten vynadala, že vypadá jako v šatech, byl pěkně naštvaný. Nechtěl aby se Tenten něco stalo a proto, když se jeden napřahoval, že ji uhodí, se Neji přemístil takovou rychlostí za něho a chytil mi ruku. "To si ale pěkný slaboch, když chceš uhodit holku." Řekl Neji. Kluk se otočil a vražedně se podíval na Nejiho. Ty se do toho nepleť!" zařval na něj a znovu se otočil k Tenten a pokusil se ji uhodit znovu. Ale dřív než to stačil udělat ho Neji praštil. Ten kluk se naštval a vrhl se na Nejiho. Ale nebyl sám, pomáhali mu při tom i ti jeho kamarádi. Bylo jich celkem šest. Stáli do kruhu a Neji byl uprostřed. "Neji prosím tě nepleť se do toho." Strachovala se Tenten. "Neboj se Tenten. Tihle mi nic neudělají. Jsou slabí." A usmál se na ni krásným úsměvem. "Já že sem slabý? Mám černý pás v karate." Chlubil se ten, který chtěl uhodit Tenten. "Tak se ukaž." Vyzval ho Neji a začal boj. Tenten se sprvu bála, ale když viděla jak se Neji ohání a všechny útoky od toho kluka vykryl ta pěkných pár mu ubalil, její strach pominul. "Poďte mi pomoct idioti." Řekl svým kamarádům a všech šest se vrhlo na nejiho, ale pro něj to nic nebylo. Nemusel bojovat ani na plno. Byla to pohodička. Za pět minut leželi všichni na zemi. Neji si oprášil ruce, vzal Tenten za ruku a tahal ji od tama pryč. Došli až do jejího bytu. "Neji to bylo úžasné, kde ses naučil tak dobře karate? Kara…Co? No karate. Co to jako je? No to co si předváděl. Ale to nebylo karate, nýbrž ninjutsu." Tenten se na něj divně podívala. "No ale to je teď jedno Tenten. Zítra večer odtud musím pryč. Cože? A kam?" vyjela hned Tenten, až to Nejiho zaskočilo. "Zpět do mého světa a mé vesnice. A ty musíš jít se mnou. Ale Neji to nejde. Mám tu byt! Práci! Školu! Nemůžu to opustit jen tak z ničeho nic." Neji si vzdychl. "Dobrá jak chceš. Nebudu tě nutit." Řekl jí a sedl si na pohovku a díval se na ní jak se připravuje do práce. "Tak já jdu Neji. Hmm." Zaznělo. Tenten se na něj podívala a odešla. Neji zatím přemýšlel. Přemýšlel o tom jak ji přemluvit, aby šla s ním. Byl do toho tak zažraný, že si ani nevšiml, že se Tenten vrátila z práce a že je půlnoc.
Tenten rozrazila dveře a s brekem spadla na svou postel. Nejiho to vyrušilo z rozmýšlení a přišel k ní. "Co se stalo Tenten? Nic. Ale něco se stát muselo když pláčeš." Nechtěl aby plakala. Strašně ho bolelo, když se musel dívat jak trpí. "Tenten řekni mi co se děje! Prosím. Chci ti pomoct. Oni…oni mě vyhodili z práce!" vdychala a plakala. "když nebudu mít práci, nebudu mít kde bydlet a to potom nemůžu chodit ani do školy. A tvoji příbuzní ti nepomůžou? Mí příbuzní? Žádné nemám. Vyrůstala jsem v děcáku a pak jsem se o sebe musela starat a to bylo zrovna takhle." Neji sice nechápal co je děcák, ale usoudil z toho, že nemá rodinu. Přitiskl si ji k sobě a objal ji. Bylo mu ji líto. po dlouhé chvíli se na něj Tenten podívala. Střetla se s jeho očima. úplně jim podlehla. Pomalu se k němu přibližovala a Neji k ní. Byli jako omámeni. Políbili se. Oběma se to líbilo a nechtěli přestat. Neji ji položil na postel a převalil se nad ní. Líbal jí a hladil po celém těle. Mazlili se, ale nic víc. Neji to nechtěl uspěchat. Sice se zbavili oblečení, ale spodní prádlo si nechali. Když skončili a Tenten ležela na Nejiho vypracované hrudi, promluvila. "Neji já s tebou půjdu. Cože? Už mě tu nic nedrží. Půjdu s tebou do toho tvého světa. Vážně?" radoval se a Tenten pokývala hlavou. Neji byl tak rád, že půjde s ním, že ji políbil. "Miluju tě Tenten." Řekl jí. Tenten se na něj chvíli dívala, protože ji tahle dvě krásná slůvka ještě nikdo neřekl, ale pak se usmála políbila ho. "I já tě miluju." Řekla mezi polibky.
Ráno Tenten vstala zase dříve než Neji a začala si balit věci. Když si zaklapla kufr, Neji se probudil. "Co to děláš kočičko moje?" zeptal se a Tenten se usmála. "Sbalila jsem si pár věcí." Neji se podíval na kufr a pousmál se. "Ale tohle nebudeš potřebovat. Jak to myslíš? U nás se nosí úplně něco jiného. Tam si oblečení koupíš. Všechno ostatní tu nech." Tenten nemohla nic dělat. Počkala až se Neji obleče do těch "šatů" jako to Tenten pojmenovala a vyrazili. Šli do parku na místo kde moc lidí nechodí. Neji si zase rozdělal svitek na zem a začal dělat pečetě. Když to měl, rychle ho schoval, chytil Tenten za ruku a za chvíli spolu zmizeli v temnotě. Ale né na moc dlouho. Objevili se na velké louce. Neji se usmál, vzal Tenten na záda a skákal po větvích stromů. Tenten z toho byla úplně unešená. Nechápala jak takhle může lítat. Za hodinku se dostali před bránu vesnice. Neji ji položil na zem, vzal za ruku a šel ji doprovodit k Hokage. Tenten si prohlížela vesnici. Byla krásná. "Tak tady ty bydlíš Neji?" Neji jen přikývl. Všichni tu měli podle ní, divné oblečení, ale vůbec jí to nevadilo. Za chvíli dorazili do kanceláře. Zaklepali, ale nic se nedělo a tak vešli bez dovolení. Neji načapal Hokage jak zase spí. Nechtěl se s ní otravovat normálním buzením a tak to vzal hopem. "Hokage-sama Saké došlo ve všech hospodách." Řekl zvýšeným hlasem a Tsunade vystřelila ze židle, jako by pod ní hořela. Pak se ale vzpamatovala, rozhlédla se po kanceláři a viděla vysmátého Nejiho a vystrašenou Tenten. Tsunade se najednou usmála. "Vítej tenten. Jsem ráda, že si Nejimu uvěřila a přišla si s ním sem do naší vesnice. Já sem hokage. To je něco jako u vás prezident. Akorát já sem nejsilnější ninja z Konohy a…." Tenten kmitala očima sem a tam a Tsunade se zasmála. "vidím, že je to na tebe moc. No proč si tady. Máš skvělou schopnost ovládat zbraně. A my potřebujeme tvou pomoc. Si silná. Hodně silná a tady Neji ti pomůže tvou sílu odhalit. Bude tě trénovat a naučí tě všemu co potřebuješ znát. Ale nejprve si musíš obléct něco normálního." A sjela pohledem Tenteniné oblečení. Tenten se tady líbilo. Byla ráda, že s Nejim šla. "Fajn. Neji ti všechno ostatní vysvětlí. Teď už běžte. Musím se podívat jestli je všude v barech a obchodech saké." a vyběhla z kanceláře. Tenten se s Nejim začala smát. "Tak tohle bude rozhodně lepší život než v lidském světě. Naučím se bojovat, abych se dokázala ubránit. Mám skvělého kluka, který mě miluje a jestli jsou tu všichni tak milí jako Hokage a Neji tak si tu určitě najdu spoustu kamarádů. Tak neji na co čekáme! Jdeme trénovat!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Vybereš si:

Psa 18.6% (8)
Kočku 41.9% (18)
Papouška 9.3% (4)
myš 16.3% (7)
koně 14% (6)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama