Konec

1. července 2010 v 13:44 | Saky Uchiha |  Povídky

Je temná noc,co nám ukazuje svojí moc.Měsíc svítí zbloudilým duším na cestu a ty

nádherně zářivé drahokamy na noční obloze,kterým se říká hvězdy mu v tom

pomáhají.A jedna zbloudilá duše by se tady našla.Pochází z vesnice na kraji


země.Její nádherné,dlouhé,lesklé vlasy jí vlají ve větru.Šaty černé jako noc s

rozparky po stranách a na ramínkách se jí točí okolo jejích nohou.A její

střevíce opět černé barvy na podpatku klapají na chodníku a ozývají se po celé

vesnici,kde je hrobové ticho,i když je za vesnicí.Na zádech má připnutou katanu

a na stehně dva kunaie.Jde pomalu až k místu,kde to všechno jednou skončilo,a

skončí to znovu.Byla tam.Na místě tolika vzpomínek.Stále tady byl náznak

boje.Přitom už to bylo dobrý dva roky.Pamatuje si na den,kdy se to stalo.Měli

misi,která byla neúspěšná a dokonce velice smutná.Byla to dlouhá bitva.Každý měl

zranění víc než dost.A v tom se to stalo.Ano.Jejich sensei byl zabit,když je už

nemohli a on je bránil. Zachránil jim životy a sám o ten svůj přišel. Po této

zničující smrti se rozhodli každý jít svou vlastní cestou.Její láska šla zpět na

stranu zla,nejlepší přítel odešel kdoví kam,a nedal ani jeden o sobě

vědět.Nevěděla jestli jsou živí a zdraví.A jestli vůbec na ní myslí,tak jako

ona na ně.Neví o nich nic.A jen doufala,že je ze shora Kakashi ochraňuje.Došla

ke Kakashiho hrobu,Který tam vystavila týden po jeho smrti.Koukala na něho.Z očí

se jí spustili slané slzy smutku.Plakala pro své přátele a svého

senseie.Nikdy,ani ve snu by ji nenapadlo,že to skončí zrovna takhle. Klekla si k

němu a něco si zamumlala pro sebe. Nemohla na tomto krutém světě bez svých

nejbližších být.Říká se,že čas všechno vyléčí,ale tohle nevyléčí nikdo.Jenom

jedna věc.A tu hodlala právě udělat.Jak tam klečela u toho hrobu,kam každý večer

dávala květiny.Položila vedle sebe ty své kunaie,které si přinesla

sebou.Odepnula si katanu ze zad.Vyndala ji z pochvy a kouknula na ni.Její ostří

se odráželo od svitu měsíce.Milovala klidné a chladné noci.Už od té osudné

události. Uchopila katanu pevně do rukou a byla rozhodnuta to udělat.Jenom by

naposledy chtěla vidět svou jedinou životní lásku a přítele,který jí byl vždy

rozhodnut podržet.Ale to už nebude možné.Nikdy.Najednou se kousek od ní ozývaly

hlasy.Hlasy volali její jméno.Ale bylo příliš pozdě,jako tenkrát.Padala na zem s

katanou ve svém srdci.Naštěstí dopadla do silné náruče.Z úst jí vytekl pramínek

rudě zbarvené krve.Držela jí její láska Saské a Naruto,její věrný přítel.Saske

chtěl něco říct,ale Sakura mu dala prst na ústa,jako náznak toho, aby

mlčel.,,Naruto,jsem vážně ráda,že jsem vás mohla vidět dřív,než to skončí.A ty

Saské,miluji tě a vždy jsem milovala.",,Jo,já tebe taky miláčku." A lehce se

usmál,i když mu to moc nešlo.Potom ale zvážněl.Jeho tvář kazily slzy smutku a

ztráty milované osoby.Sakura se na ně naposledy podívala,,vůbec se nezměnili"

pomyslela si a pak už jen zavřela oči a odešla.Saské věděl co má udělat.Kouknul

na Naruto a ten pochopil.Každý si vzal kunai,který přinesla Sakura a ukončili

své životy.Oba padli vedle Sakura.Chytli ji každý za ruku a odešly stejně jako

ona.Teď byli konečně všichni šťastní a napořád spolu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Oznámkuj básničky

1 35.7% (5)
2 14.3% (2)
3 21.4% (3)
4 14.3% (2)
5 14.3% (2)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama