Květen 2010

Vtipné citáty

25. května 2010 v 14:19 | Dommy |  citáty
  1. "Živote zpomal....nestíhám!!!"
  2. "Kdo pije, brzy umře, kdo nepije, umře ještě dřív, protože ten kdo pije, ho přejede"
  3. "Oko za oko....a svět bude slepý"
  4. "Žít je velmi nezdravé. Kdo žije, umře"
  5. "Pořádek je pro blbce, inteligent ovládá chaos"
  6. "V pivu je vitamínů málo, proto ho musíme pít hodně"
  7. "Dobrá nálada nevyřeší všechny vaše problémy, ale nasere tolik lidí, že stojí za to si ji udržet"
  8. "Život je jako žebřík do kurníku - krátký a posraný"
  9. "Pijem dokud nepadnem...a když padnem,pijem v leže"
  10. "Mládeži do 18 nenalejvat...mládež je šikovná, naleje si sama"
  11. "V dnešní době bezohledné silniční dopravy existují dva druhy chodců....rychlí a mrtví"
  12. "Nejvíc na životě miluju tu rozmanitost - každý den mě nasere někdo jiný..."
  13. "Archimédův zákon: Člověk ponořený do alkoholu je z hospody vytlačován silou vztlakovou, která se rovná součtu účtů , které má zaplatit..."
  14. "Nikdy neříkej, že něco nejde, protože se vždycky najde nějaký blbec, který neví, že to nejde a udělá to..."
  15. "Kde se jí, tam jez, kde se pije, tam pij, kde se pracuje, tam nepřekážej..."
  16. "Pokud tě přepadne chuť pracovat, počkej do výplaty, ona tě přejde..."
  17. "Stát se opravdovým debilem je těžké.Konkurence je vysoká..."
  18. "Minuta je dlouhá podle toho z jaké strany záchodových dveří stojíte..."
  19. "V poslední době čtu tak strašné věci o kouření,že jsem se tedy rozhodla přestat číst..."
  20. "Neříkej hop,ani když přeskočíš. Nejdřív se podívej, do čeho jsi skočil..."
V práci jsem bohem...
Každý ví, že existuju, ale nikdy mě nikdo neviděl...


Statusy s Kachničkou

25. května 2010 v 14:07 | Dommy |  ICQ Statusy
,,Rochnim se ve vaně a lovim gumovou kachničku."
,,Mám rande ve sprše s kachničkou."
,,Šel jsem se utopit do sprchy,ale nebojte..mám s sebou šnorchl."
,,Nejlepší je,když dáte pryč ten špunt a je tam takovej ten výr."
,,Velká námořní bitva."
,,Sprcháá - právě se louhuju a dobry čaj se louhuje sakra dlouho:D

http://pics.drugstore.com/prodimg/86952/300.jpg

Statusy

25. května 2010 v 14:06 | Dommy |  ICQ Statusy
-Hledám své srdce.... Bylo mi ukradeno
-Potrebuju kapra na Vánoce, tak du pytlačit.
-Nejsem tu, ale klidně pište. Mě to neva.
-Jsem na balkone se síťkou.... Snazim se nachytat bronz..
-Jojo.... Teoreticky tu nejsem, ale praxe byva mnohdy jina...

Vtipné hlášky z netu

25. května 2010 v 14:01 | Dommy |  hlášky 2010
Život je jako žebřík do kurníku: krátký a posraný.

...

Bohatým beru a na chudý seru

...

kdysi jsem byl trochu namysleny ale ted jem naprosto bez chybicky

...

!!!Miluju život, miluju vlast, CHLAPI JSOU SVINĚ, ať žije chlast!!!

...

Š-íleně
K-ruté
O-btěžování
L-íných
A-deptů

...

Když je průduškový čaj na průdušky, ledvinový čaj na ledviny, na co je potom pytlíkový čaj?

...

Když se kukuřičný olej dělá z kukuřic, jak je to potom s dětským olejíčkem?

...

-Jsi otrávenej jak zrní na potkany...
-Je tu zima jak v ruský pohádce...
-Je asi tak ... o dva roky mladší než hnědý uhlí...
-Jsi zaraženej jak vidle v hnoji...
-Vlečeš se jako tasemnice ze závodní jídelny...
-Mohl bys učit malý tchoře smrdět...
-Jsi tak starej, že si pamatuješ, když bylo Mrtvý moře ještě marod...
-Máš hlavu jak tenisák po šestým gamu...
-Jsi nenápadnej jako bagr v koupelně...
-Vyřízenej jako žádost...
-Nečum na mě jak bába na telenovelu...

...

Ahoj ty pisu ti ty vis kdo a vis co prijdi tam ty vis kam prines to ty vis co prived ho vis koho zatim pa ahoj ja.!!!



Ino

11. května 2010 v 17:19 | Dommy |  Naruto citáty

*Nejvíc chcme to co nemůžeme mít.A když to dostaneme tak to nechceme.*


Sasuke

11. května 2010 v 17:13 | Dommy |  Naruto citáty


*Láska je jen smyšlený cit který začíná hezky a končí bolestivě.*


Sakura

11. května 2010 v 17:06 | Dommy |  Naruto citáty


*Kytky potřebují k životu vodu a slunce.My k životu potřebujeme lásku a kamarády.*


Naruto

11. května 2010 v 16:54 | Dommy |  Naruto citáty

*Láskou posedlí nevědí jak se cítí samotáři.*


Gaara

11. května 2010 v 16:52 | Dommy |  Naruto citáty

                                 *Je lepší si zvolit cestu samoty a bez citu než zrady a bolesti.*

                                         

Telefonát

9. května 2010 v 19:50 | kopodon/manonan

telefonát


N:Ahoj Sauke,co děláš?
S:Nic jen ležím na posteli.A ty?
N:Taky.Hele Sasuke co kdyby jsme zkusili sex po telefonu?
S:Naruto tebe to nestačí normálně tak už musíš i pžes telefon.A to nemůžeš vydržet než se znova uvidíme?Vždyť týden není tak dlouhá doba.
N:Mohl bych,ale strašně se tady v suně nudím,tak mě napadlo,že zavolám a pokecáme si.Ne?(zasmál se provokativně do telefonu )
S:Naruto,když já nevím,moc sě mě do toho nechce.Jsem už unavenej,potřebuju se prospat.
N:No tak Sasuke,kvůli mě,jo?Já ti pak taky splním tvoje přání až dojedu.(řekne tužebným hlasem)
Ticho
N:Dík Sasuke.Tak já začnu první jo?
S:Dobře.
N:Ležím na posteli jen ve svých oranžových trenkách.Nasliním si prst a přejíždím si bradavku.Pomalu se začínám vzorušovat.Hladím si prso a přidávám si druhou ruku.(otočí hlavu k ležícímu telefonu)Cítím jak mě jsou moje trenky těsný.Brzy z toho budu mít problém,protože mě nepůjdou sundat.Teď pokračuj ty Sasuke.
S:Ach jo zrovna když si se začal dostávat k tomu nejlešímu.To mě děláš snad naschvál,aby jsi mě vyprovokoval.(zněl uraženým tónem)
Ticho
S:(zhluboka se nadechne)Doufám že se ti leží dobře,protože dlouho nebude.Pokládám telefon abych měl volné obě ruce.Nasliňuju si prsty.Pravo rukou si hladím prsní sval.Levou rukou si zajíždím do trenek a hladím si hýždě.Mezi ukazováčkem a palcem třu svoji stvrdlou bradavku.Levou rukou si hladím hýždě a nasliněným prstem jezdím kolem tvýho oblíbenýho místa.(slyší jak Naruto těžce oddechuje).Levou rukou dělám stejný pohyby,až na ukazováček,kterým vniknu dovnitř.(lehce sykne do telefonu)Tak a teď zase ty Naruto.
N:Ty si mě to musel vrátit že?(říka ukřivděným a naštvaným hlasem).Počkej ti to teď přehodím zpátky.Levou rukou si sjíždím na břicho.Proskoumávám každý záhyb na břiše a lehkýmy doteky se zároveň stimuluju.Pravou rukou jemně sjíždím dolů od prsních svalů k břichu.Pokračuju dál a po jemné cestičce chlouplů jež se ti tak líbí,směřuju níž až(potichu zavzdychá jen tak aby se to v telefonu rozplynulo)ke svému mužství.Jemně jej přez tranky pohladím a začnu jej pžez ně třít.Můžeš pokračkovat ty Sasuke.
S:(těžce oddechuje,protože začíná mít problém aby nezačal dělat něco dřív).Prává ruka my sjíždí do trenek.Přez chloupky se dostane k mému mužství.Prstem levé ruky začínám dělat pravidelné pohyby.Přidám k němu ještě jeden nasliněný prst(znovu sykne).Cítím jak moje chlouba rychle dává najevo že ji mám.Už z toho že mám na sobě trenky cítím bolest.Vyslíkám si je a jsem na posteli úplně nahý.Pravou rukou si jej uchopím a začínám dělat pomalé pravidelné pohyby jako u levé.Tak a teč zas ty Naruto.(slyší jen hluboké nádechy,ale žádnou odpověď)Naruto si tam?
Znovu ticho
N:Jo sem tady.Takhle mě nesmíš mučit jo?Kdo to má pak vydržet.Taky si svlíkám trenky a ležím na posteli bez ničeho.Pravou rukou si jej uchopím a jemně stáhnu(lehce vzdechne).Začnu si ho v ruce třít a cítím jak se snaží mít ještě vetší velikost,ale nemůže tak mě to začíná trochu bolet.Levou si od břicha pomalu sjíždím přez chloupky k mužstí až pod něj.Vezmu si je do ruky a jemně s nimi v ruce třu jako s mužstvím.Pravidelně opakuju svoje pohyby a za chvíli cítím jak se blížím k vrcholu(slyší z telefonu rychlé dýchání a jisté zvuky) [Nebudu ho dál trápit] pomyslí si. Svoje pohybi začínám zrychlovat a cítím jak se mě začínají stahovat svaly na těle.(Slyší jak Sasuke slastně vydechne)(to jej donutí k slastnému vyvrcholení).
Oba nic neříkají jen poslouchají jak ten druhý pravidelně oddechuje
S:Naruto to bylo docela dobrý.
N:Já věděl, že se ti to bude nakonec líbít.Tak se hezky vyspi a zítra zavolám zas.A třeba se k nám přida pžes telefon ještě někdo(zazní už jakoby z dálky,protože hned potom se spojení přeruší).
S:Jak si to myslel Naruto?(žádná odpověď,jen pípání telefonu).To si s tebou ještě vyřídím(řekne ve svým pokoji s úsměvem na tváři)
Oba usínají nazí,zakrytí hedvábnou dekou a myslí na zítřejší telefonát





Sen se může stát zkutečností

9. května 2010 v 19:46 | Kopodon/Neji |  Povídky
Tenhle příběh jsem našla na jednom blogu a dávám ho sem protože je to fakt moc hezkej příběh.



Sen se může stát zkutečností

,,To je,ale debil."Dojdu naštvaně domů s těmahle slovama v puse.Nepozdravím rodiče a mířím si to do svýho pokoje.Zabouchnu za sebou dveře a nechám je myslet si co mi zase přelítlo přes vousy.Sednu k počítači,zapnu a čekám až se zpustí.,,Že já tě vyhodím"Začne mě dopalovat rychlost toho stroje a pro jistotu ho nakopnu.
,,No konečně."Radostně zvolám,když se objeví můj nejoblíbenější obrázek na monitoru.V tu samou chvíli otevře dveře do pokoje a vejde matka s jídlem.Tiše položí na obrovký stůl a já ji pozoruji jak hned odchází,protože ji asi něco trápí,ale to mě v tuhle chvíli vůbec nezajímá.Zapnu si svoje oblíbený stránky z obrázky a prohlížím si jej.Přikusuju jídlo,když se s úžasem kochám toho portrétu namalované osoby,která není skutečná a nikdy nebude.,,Kéž by si tu byl."Pohladím obrazovku,ale k ničemu to nevede,protože dotyčný nic neslyší,nevnímá a hlavně bohužel není živý.

Tupě zírám na jednu z mnoha fotek,který sem si stáhnul do počítače a nyní ho obdivuji.Čas tak letí a já jediný co dělám je hledím.Bolí mě oči,ale nedá se to vydržet.,,Kdyby ti byl někdo aspoň z poloviny podobnej.Moje platonická lásko,Naruto."Naposledy zavzdychám a musím jít spát,protože je moře hodin a navíc sem se neučil,tak jsem si nastavil budík abych se dřív vzbudil.

Lehnu si,ale nejde mi usnout.Neustále se převaluju a myslím na něj.,,To není možný"Posadím se na posteli a konstatuji moji bezvýslednou situaci.,,Jak se můžu zamilovat po uši do někoho kdo není?"Ptám se sám sebe v temné místnosti osvětlené jen pouliční lampou z venku.Opřu se o zeď jež sdílí stejné místo s postelí a prohlížím si pokoj.,,Je tu dost nepořádek."Řeknu jen polohlasem a lehce se nad danou situací usměji.V rohu místnosti vidím,že je otevřená skříň s velkým zrcadlem.Podívám se na svůj obraz a snažím se zhodnotit svoje tělo i obličej.

V té tmě jež obestírá všude kolem dokážu rozpoznat,že moje barva vlasů je ještě tmavší než černo kolem dokola.Na obličej moc nevidím,protože pouliční lampa nestačí,ale co dokážu rozeznat je středně velký nos a když se natočím tak i docela rozkošný.Teda aspoň holky ve třídě mi to říkali.Sjedu trochu níž a vidím že mám ramena,ale ne moc výrazně silný ruce.Když si vyhrnu svoje triko na spaní tak hodnotím postavu,jež díký bohu není vychrtlá,ale k tomu aby se dalo říkat hezká je ještě dál.Nevrle se zhodnotím,lehnu si a pokouším se usnout,i když nadarmo,protože ho vidím stále před sebou.

Ráno mě budí budík,kterej zvoní než ho vypnu.Musím se pro něj natáhnout a udělat to cvak.Neochotně vylezu a s hrůzou zjistím že mám jen málo času na to abych stihl tramvaj.Udělám svoje ranní rytuály a vyrazím.Na zastávce se podivám kolik mi zbývá času a s vykulenýma očima vidím že budu mít nejmíň deset minut přes hodinu.Nedá se nic dělat.Nastoupím,do uší si dám sluchátek s mým oblíbeným rádiem a posadím se na volné místo,kterých v tuto dobu je nepočítaně.

Cesta ubíhá rychle a než se naděju tak vystupu před školou.Musím se přezout když vztoupím,protože už od prvního dne co jsem semka vztoupil,jsem se nepohodl s paní u vrátnice a ta na mě do dneška háže vražedný pohledy den co den.Já se na ni usměju a pokračuju do třídy za učitelkou jež má naši třídu v oblibě jako osina v zadku.Zaklepu,pozdravím a sednu si na svoje místo.,,Už jsi zapsán Wilieme."Oznámí mě vítězoslavně učitelka,která jen sedí a dívá se aby nikdo neopisoval ,protože se píše test.,,Nachystej si papír,budeš na něj vypisovat odpovědi a nemysli si,že když přijdeš pozdě tak ti nechám víc času přes hodinu."vyjede na mě autoritativním tónem.,,Já,ale žádnej nechtěl."Odpovím ji s úsměvem na tváři.Už nic neřekne a jen mi strčí na lavici zadání.

,,To bylo teda těžký."Oznámí mě moje spolužačka a sousedka z lavice Keli.,,Ani ne."Odpovím jí v klidu bez zmámek jakýhokoli vzrušení.,,Ty si se na to úplně vydlábl co"Ach jak ta mě zná.Pomyslím si v duchu.Nic neodpovím a jen ji s úsměvem na rtech kývnu.Zbytek dne probíhá normálně.Samej výklad,psaní a další blbosti spjatý s maturitou.Moc nad tím nepřemýšlím,nechám svý myšlenky brouzdat ,ležérně po okolí.Pak si vzpomenu na svýho oblíbence z fotek a už ho nemůžu dostat z hlavy.

,,Hej Wilieme?"Třese se mnou a volá na mě Keli.Jako bych byl v nějakým snu.Snažím se tam vrátit.Do představ s ním,ty doteky.Objímání a všechno kolem toho.Bohužel její intenzivní probrání mě,jí zabralo.,,Ano?"Otočím se na ní s otázkou ptajícím se obličejem.,,Nic,jen se chováš divně poslední dobou.Nevnímáš,zasněně hledíš kamsi do dálky a navím nemluvíš se mnou.Nemáš nějakou holku?Nebo ses do nějaké tajně zamiloval?"Žduchne mě lokte.,,Prosím tě."Odseknu její romantický výklad a zároveň uvažuji nad tím jak je blízko k pravdě.Jen kdybych jí mohl říct že sem si před uvědomil jak moc se mě líbí kluk a ještě k tomu vymyšlenej.Nepochopila by to,dokonce by mě zavrhla jako většina,možná celá třída.Rodiče,ti by asi zešíleli a nakonec mě zastřelili.Při té představě sem se usmál.

Cesta do školy je stejně monotónní jako do školy.Pár metrů před domem se těším až budu doma.Přidám do kroku.Skoro běžím.Nepřivolám si ani výtah a schody vybíhám s nadějí že dneska najdu další jeho fotku,kterou ještě nemám.Rychle se vyzuji,letím přes pokoje až do svýho a zapínám počítač.

Marně trávím několik hodin,před teď nenáviděným strojem,jež mi neodhalil žádnou jeho další fotku.Jdu spát a opět se neučím,mám unavené oči a hlad.To všechno mi je jedno,Myslím jen na Naruta.,,Chtěl bych být s ním.Tak moc s ním."Zaúpím do peřiny,aby mě nebyli tolik slyšet.Po mnoha marných několikahodinových pokusech usínám.Celou dobu se mi zdá jen o něm.Avšak tuhle noc,která by se zdála jako každá jiná,mi změnila život.

Když jsem spal tak byla v noci bouřka.Hodně silná,protože foukal orkán a lámal větvě,s ním se přihnali i podivně duhově zbarvený mraky.Kupili se nad naší čtvrtí a měnili barvy jako duha.Když se všechny proměnili na tak černou že okolní noční krajina vypadala oproti nim jako denní světlo,začali se tvořit blesky.Bylo jich moc.hodili do každýho domu a vyhodili pojistky v celým městě.Nejvíc jich však dopadlo na náš panelák a po elektrické síti se svezlo do našeho domu,mého pokoje a do počítače kterej měl být vypnutej ale nebil.Ty blesky udělali cosi nečekanýho a do dnešního dne nepochopitelnýho.

Ráno jsem se probudil a s ještě ulepenýma očima sem se snažil poslepu zacvaknout budík aby tolik neřinčel.Najednou se vypnul.Ještě jsem byl rozespalej tak sem si neuvědomoval co se děje.Posadil jsem se na postel a snažil se přijít k sobě po ránu.Najednou uslyším jak se otevírají dveře a v nich matčin hlas povídající si s mojí mladší sestrou.Otevřelo mi to oči.Stačil jen zlomek sekundy a já věděl,že můj pokoj není prázdný.,,Mami nechoď sem!"Zařval sem na ni.Dýky bohu se dveře v půli zastavili a já se tak mohl mohl rozběhnou je opět zavřít.,,Co to děláš Wilieme?"Ptala se mě přes zavřený dveře matka.,,Ale nic sem nahej a nechtěl sem abys mě viděla."Nijak zvlášť nekomentovala tuhle výmluvu kterou jsem si na rychlo musel vymyslet.Jenom v trenkách,opřenej o dveře jsem hleděl na návštěvníka,jež mě obdaroval svým příchodem.Byl asi stejně starej jako já.Blond vlasy,orandžovo-černá kombinéza a radostnej úsměv od ucha k uchu naznačujíc co to před ním stojí za šílence.,,Nechápu čemu se tlemíš"Vyjel sem na něj polohlasem.,,Asi mě beztak nerozumíš tak co."Říkal jsem mu aniž bych čekal nějakou odpověď.,,A proč by ne?"Odpověděl mi jako nic.Já jsem ztuhl a vykulil na něho svoje zelený oči.,,Já jsem Naruto Uzumaki a ty?"Představil se podal mi svoji ruku.Nevěřícně sem hleděl na dotyčnýho jako na přízrak.Neustále na mě hleděl svýma modrýma očima a krásným úsměvem.Já místo toho abych mu potřásl rukou,tak jsem jen sjel po dveřích na zem a sedl si úžasem na zadek.Bylo mu jasný že k němu asi nepůjdu tak se vydal on ke mě.To neměl dělat,protože jsem spanykařil a začal před ním jako rak couvat.Krok co krok se ke mně ale přibližoval.Byl tak blízko u mě že se mě mohl dotknout rukou,ale on to neudělal.Čekal až se jimi potřeseme.Nezbývalo nic jinýho než to udělat.Pomalu jako kdybych se snad bál že mi ji utrhne sem mu podal svoji.On ji vzal do své a potřsl.Byl to ten nejúžasnější pocit na světě.Věděl jsem,že ta osoba,která tu předemnou stojí je moje jediná a největší láska.Jenže v tu chvíli mi taky došlo,že když je tak krásnej a navíc původně i nakreslenej nemůže být na kluky jako já.Sjel mě z toho mráz po zádech.

Pootevřel jsem svoje dveře a zavolal na matku,že mi není nejlíp tak asi zůstanu doma pro dnešek.Jen cosi souhlasnýho křikla,ale já to už nevnímal a opět vzal za kliku aby byli dveře zavřený.Naruto něco chtěl říct,ale já mu to nedovil.Položil jsem mu skoro na pusu dva prsty v gestu a byl potichu a posadil ho na židli.Mezitím se odblíkl a čekal těch pár minut než můj zbytek rodiny se odebere za svými každodenními povinostmi.

Konečně byl v domě klid.Oba dva jsem se prohlíželi a ani jeden v tuto chvíli nechtěl nic říct.Najednou mě však začali napadat tisíce otázek..,,Jak si semka dostal?Jak to že žiješ?Si opravdu Naruto nebo jenom moje představa?"Začal jsem ho zaplavovat tisíci otázkami.,,Brzdi kovboji,nestíhám tě."Oznámil mi.,,Kovboji?"Zopakoval jsem co mi zaznělo v uších.Přemýlal jsem v hlavě ale v jednom díle tohle nic neřekl tak jak mohl přijít na náš sleng aniž by něco věděl.Asi to bude můj výtvor z hlavy.Pomyslel a trklo mi.,,Jo kovboji."Potvrdil to co řekl.,,No nudil jsem se tak jsem po asi třech hodinách pozorovaní tě,zapnul televizi.Ty víš jak se to používá?"Ohromeně sem na něj hleděl.,,No dovol v Konoze má každej televizi v každé místnosti."Oznámil hrdě.,,No Konaha."Začal jsem na něho opatrně.,,Konaha tu jaksi není.No to vím taky i bez tebe."Hleděl na mě jako na pošuka,kterej utekl z blázince.,,Sakura zkoušela nový druh přenášecího séra.Já ho vypil,pak si šel lehnout a probudil se tady."Vyprávěl jak se sem dostal.,,Naruto,to je sice hezký,ale bohužel Konoha tu nikde není.Jak to myslíš že není?"Nechápal význam těch slov.,,Ty i celá Konoha a všichni ostatní jste"Nadechl jsem se na tuto nemilou zprávu.,,Nikdo z vás v tomto světě neexistuje."Nechápavě na mě hleděl.Nakonec mu to došlo.,,Jak to neexistujeme?Vždyť já tu před tebou stojím,živej a zdravej."Dloubl si ruky aby potvrdil ta slova.,,Já vím,že se ti to zdá neuvěřitelný,ale dívej."Přešel jsme k počítači a snažil se ho zapnout.Kupodivu se na několikátej pokus rozjel.Najel na svoje oblíbený stránky o seriálu Naruto začal mu ukazovat.,,Vidíš,tohle je to o čem sem mluvil."Ukazoval jsem mu jednotliví lidi a všechno co k tomuto seriálu patřilo.Jenže když jsem hledal podrobněji abych mu ukázal jeho samotného tak ho ne a ne najít.Zkusil jsem to i na jiných stránkách,ale Naruto jako osoba nikde.Pak mi to začalo dávat smysl.Nemůže být přece tady a tam zaráz ne?Hleděl na mě s úžasem a jemu zřejmě došlo jak a co je to všechno možný.,,Takže tu asi nějakej čas zůstanu."Dodal smutným hlasem naznačujícím,že se bojí o to aby se vrátil vůbec.,,Můžeš tu zůstat jak dlouho chceš."Dodal se smutkem na hlase ale radostí v duši.,,A tvojim rodičům to vadit nebude?Ne řeknu že si kamarád co potřebuje spolubydlení a z mýho účtu budeš jako že platit nájem.To nemůžu přijmout."Dodal hrdě a vypjal hruď.Přišlo mě to strašně směšný tak sem se začal strašně smát a on na mě znova hleděl jako kdybych spadl z jahody na záda.,,Nemůžeš,ale musíš."dodal jsem když konečně dozněl můj ještě místy pubertální zlozvyk.,,Najdeš si práci a splatíš mi to,ale teď vyrážíme ti koupit normální oblečení aby si mohl chodit ve společnosti.Co je na tomhle oblečení tak divnýho?"Ohradil se a tahal za vrchní část mikiny.,,Nic,ale tady je to takoví."Nemohl sem najít to správný slovo.,,divný."Chvíli se na mě díval pak šel za mnou do před sině kde sem se obul a vyrazili na nákupy.

Lidi se po nás dvou dívali.Hlavně teda po Narutovi,protože ten zbuzoval pozornost,když to řeknu v skromným slova smyslu.Dorazili jsem no mýho oblíbenýho nákupního střediska a začali prolízat každej obchod.,,Už bude konec?"Ptal se po několika úmorných hodinách blonďák se strhaným výrazem v obličeji.,,Takhle mě nezřídil ani Jiraia svýma tréningama jako ty."Dodal.Jen jsem se na něj usmál a vrazil mu do ruky mikinu.,,K čemu mě to bude v létě?"Hleděl na mě jako na tykev.,,Běž si to zkusit."Říkal jsem mu s výrazem,jestli mě budeš ještě chvíli odporovat tak na tom budeš špatně chlapče.

Vylezl ze zkoušecí kabinky a vypadal úžasně.Tmavě modrý flýsový rifle tmavý barvy triko s potiskem draka a mikinu uvázanou jenom kolem krku.,,Tak co stačí?"Nemohl sem mu nic odpovědět ,protože mě znova uchvátil svojí krásou.,,Hej,mluvím s tebou.Mával mi před obličej rukou jako na taxík.,,Jo,vypadáš v tom úžasně."Pochválil jsem mu to.,,Myslíš?"Nevěřil moc mým slovům a otočil se pomalu kolem dokola a já tak mohl vidět jak to na něm dokonale sedí.Když se dotočil uslyšel jsem jak mu zakročilo v břiše.,,Promiň"Trochu se začervenal a to bylo tak rozkošný.No bodejť ne když jsem od rána nic neměli a bylo půl třetí.Zaplatili jsem za to všechno a šli o patro níž se najíst.,,Je mi líto rámen tu nemají,ale mohl by sis dát nudle pokud chceš?Jak víš že mám rád nudle?"Nechápal,že můžu vědět něco z jeho soukromí.,,Něco mám teda vem,mě hlavně s nudlema a já nám zasednu místo."Řekl hnedka a šel vybírat místo.Já si objednal moje nejoblíbenější jídlo smažák a hranolky.Chvíli mi ale trvalo najít Naruta.Byl až vzadu, u okna kde byl krásnej výhled na ruch velkoměsta.Dal jsem před něj jídlo a posadil se.Hned se do toho pustil a zároveň pozoroval mě co to jím,protože to nikdy neviděl.,,Chceš ochutnat?"Nastavil jsem mu svoji vidličku,na které se zrovna táhl sýr a pár hranolek,protože jsem už nemohl vydržet jak se na mě hladově dívá.,,Mám svoje."Odpověděl.Já neřekl ani slova vidličku mu přisunul blíž o kousek.Neváhal ani vteřinu a málem ji ukousl,jelikož byla plastová.,,Dík"Říkal mi s ještě plnou pusou.,,Je to fakt dobrý.Na rámen to nemá,ale je to lepší než zdejší nudle a podíval se na svoje zbytky.Přišel mi tak rozkošnej,kdybych mohl tak bych tam na něj skočil a zulíbal ho k smrti.Ze snění mě probrali až jeho otázky.

,,Ty jsi říkal,že o mě víš všechno?"Potrvdil jsem mu to souhlasným kývnutím.,,Takže víš i věci který neví nikdo z vesnice o mě?"Opět sem mu kývl,ale směr otázek se mi moc nebil.,,A co například víš co nikdo jinej?"Začal vyzvídat,,Je těžký si vzpomenout teďka hned,ale vím že miluješ Sakuru,zrovna nedávno ses naučil novou techniku a odešel si s Jirayu znova trénovat a nikomu si to neřekl."Vykulil na mě oči a věděl že o něm vím asi všechno.,,No ty o mě víš všechno,ale já o tobě skoro nic tak mi něco řekni.A co bys přesně chtěl vědět?Co máš rád?Co rád děláš?Máš nějakou holku nebo někoho rád?A tak,prostě něco abych o tobě věděl."Začal vyzvídat blonďák.,,No mám rád jídlo,lidi,rád se bavím s fajn lidma na skvělé zábavě.Holku nemám,ale někoho miluju to je pravda.Baví mě se dívat na televizi a chybí mě láska.To je asi to důležitý ode mě všecko."Skončil jsem a podíval se na něj.,,A koho miluješ?"Začal vyzvídat s nadějí v hlase že mu řeknu něco co nikdo neví.,,Sory ale to ti říct nemůžu."Oznámil jsem mu pevným rozhodnutím.Zklamaně zvěsil hlavu a díval se do svýho jídla.

Dny ubíhali a my se snažili dojít na to jak se sem Naruto dostal.Samozřejmě to bylo zbytečný protože,kde nic tu nic.Tak se začal Naruto začleňovat do společnosti.Našel prozatím brigádu,já ho seznámil s několika spolužačkama aby se nebavil jenom se mnou a jinak jsem čas trávili spolu.Blbli jsem spolu,hrály hry ,chodili plavat a dělat jiný sporty.Dost mi to prospělo a já konečně aspoň trochu díky němu zmužněl.

Naruto se začal začal kamarádit hodně s moji sousedkou z lavice Keli.Ta se mu docela líbila.Jednou ji pozval na rande a ona přijala.Já to nevěděl,ale náhodou jsem je vyděl jak spolu sedí a zrovna na lavičce a dávají si pusu.Dost mě to naštvalo a šel sem nejkratší cestou domů.Naruto o mě zahlídl.Rychle se s ní rozloučil a běžel za mnou.Když jsem dorazil domů tak mě všechno vadilo.Zalezl jsem do pokoje začal rozhazovat a rozbíjet věci všude okolo.Když došel domů Naruto,bylo ve vnitř už takovej bordel,že se mu k Wiliemovi špatně chodilo.

,,Tebe vadí že sem s Keli?"Podíval jsem se na něj vražedným pohledem.,,Ne to mě nevadí."Procedil jsem skrz zuby a dál ničil vše okolo.,,Tak proč se zlobíš?"Nechápavě se mě ptal.Místo odpovědi kolem něj prosvyštěl polštář takovou rychlostí,že se rozplácl o zeď roztrhl.Vypadalo z něj hodně molitanových kousků.,,Tak promiň jestli tě něco naštvalo.Si debil!"Zařval jsem na něj a hodil další polštář,který udělal to stejný co první.Neměl jsem už síly na to rozhazovat dál věci.Opřel sem se o zeď a sedl si na zem.Hlavu vložil do dlaní a nechal téct slzy bolesti.Naruto mezím došel hned vedle mě a chtěl mě pohladit.,,Nesahej na mě."Zavrčel sem akorát a dál nechal kapat ty slané kapky.Dlouho bylo ticho a já věděl že nad něčím přemýšlí.

,,Wile.Hmm"Znova sem mu odpověděl svým ledovým tónem.,,Já vím že mě miluješ:"Dodal tiše,ale já to slyšel jakoby mi to vykřikl do ucha.Nemohl jsem se,ale chtělo se mi se na zahledět do těch nádherně modrých očí.,,Wile,já jsem se líbal s Keli jen protože,že jsem věděl že tama půjdeš a uvidíš nás.A proč si to udělal"Vapadlo ze mě.,,Protože sem doufal že se konečně rozhoupeš a řekneš mi to,jenže ty místo toho tady ztropíš takovouhle scénu jako nějaká holka."Skoro šeptal blonďatý mladík.,,Víš ty jaký to je,byt s osobou kterou nadevše miluješ a nemůžeš jí to říct jen proto že by ses jí zkusil?Hmm?Tak co víš to?"Konečně jsem na něho pohlédl s ještě uslzenýma očima.,,Proč zhnusil?"nechápavě dodal a začal se ke mně přibližovat ,,To snad ne?"Vyhrklo ze mě a odtáhl se co nejdál.Rychle jsem vzat a snažil se odejít.Jenže on byl silnější a taky rychlejší.Stáhl mě k sobě dolů,shodil na zem a přitiskl se na mě.Ruce mi držel nad hlavou a přibližoval se tváří k té mé.Já se mu spozel a nechtěl jsem aby to udělal,protože se mi to zdálo celé jako nějakej nešťastnej vtip.Dotkl se svými rty těmi mímy.Dotkl se jich jako kdyby to bylo to nejvzácnější na světě.Zmítal jsem se pod ním a chtěl se vyprostit,ale čím dýl ten polibek trval tak sem mě opouštělo víc sil.Nakonec jsem se přestal zmítat úplně a jen ležel a vychutnával si ten krásný okamžik.V celím těle sem cítil mravenčení,v hlavě výbuch a srdce se mohlo zbláznit radostí tak snad dělalo přemety.Hleděli jsem si do očí v ten okamžik.Pustil moje ruce a chytil mě kolem pasu.Začali mi znova téct slzy.Naruto to nečekal a odtáhl se odemě.Chtěl svůj pokus skončit a odejít,protože si myslel že mi ublížil,ale to mu nevyšlo.,,Ty seš takovej kretén."Skoro sem na něho až řval.Nechápavě na mě hleděl.Já se jen usmál rychle ho ze sebe shodil a vymrštil se na něj.,,To sem nebrečel kvůli bolesti,ty hlupáku."Oznamoval jsem mu a utřel si poslední slzu.

Naše rty se znovu spojili.Hráli si na tu nejněžnější baletku jež bruslí po ledě jak jsme mohly.Oba dva jsme cítili to ,co nikdy před tím.Dávali jsme do polibku svoje nejniternější city,které jsem se báli projevit navenek.Věnovali jsme si další a znovu.Bylo jich tolik že už bylo zbytečné je počítat.Dostávali jsem se někam jinam,do míst kde ani jeden z nás dvou nebil.Naše polibky se prohloubili a my začali hru jazyků,jež nás utvrzovala v citech k tomu druhému.Začal jsem jezdit rukou po Narutově těle.Nejprve po vnější části a poté,jsem začal rozepínat jeho košili.Najednou přede mnou ležel v půli těla nahý a já se mohl kochat tou nádherou.Jemně jsem kousl do jeho a slyšel jeho milostné zasyčení.Pokračoval jsem dál a snažil se objevit jazykem každičkou část jeho těla.Svíjel se pode mnou a já věděl že nesmím polevovat.Pomalu jsem mu sundal i kalhoty s trenkama a tak pode mnou ležel jen tak ,jak ho bůh stvořil.Laskal jsem jeho břicho sjížděl čím dál níž .Mladík jež jsem tak upokojoval se svíjel v blažené euforii.Jeho úd jsem jemně laskal a pak vložil do úst.Střídavými pohyby sem jej přiváděl na pokraj šílenství.Najednou jsem,ale přestal a vyslíkl se.Obkročmo jsem se posadil na Naruta a začal tak vnikat jeho úd do mě.Trvalo to než jsem na něj úplně dosedl a překonal bolest jež mnou prostupovala.Můj společník ležel na zemi a měl do této chvíle zavřené oči.Určitě se snažil nepřerušit tuto chvíli jeho vyvrcholením.Konečně překonal svoji hranici.Posadil se uchopil mě jednou rukou za pas a druhou za moje mužství.Díval se na mě těma svýma nebesky modrýma očima a já věděl že to bude od teď jenom a jenom lepší.Začal se rytmicky pohybovat a zároveň se svojí rukou pohyboval tak abych byl ve stejné extázi jako on.Pomalu z zrychloval a já věděl že brzy přijde náš blažený konec.O jsme slastně vykřikli.Leželi jsem vedle sebe,s propletenými ruky a dívali se do očí.Nebylo třeba slov,oba jsme věděli co ten druhý cítí.

Druhej den ráno přišla moje druhá vlna osudu,která vše změnila.,,Naruto,rozhodl jsem se že to všem řeknu.Jsi si jistý?"Nedůvěřivě na mě hleděl,ale věděl že co si usmyslím bude po mým.

Jako první přišla na řasu škola.Když jsem takle veřejně vystoupil a řekl to,tak na mě zprvu hleděli jako na blázna s nejapným vtipem a když jim docházelo,že je pravda tak se ke mně obrátili zády a většina mě zarhla,jedinej člověk se mnou měl lítost byla Keli,ale díky společenské kastě se raději ani ona se mnou nebavila.

Rodiče to vzali podobně jako moji bývalí přátelé.Teda až na jedinou vyjímkou,vyhodili nás oba na ulici.Takže odedneška jsou z nás oficiálně bezdomovci.,,Promiň asi jsem to dost neuvážil."Omlouval jsem se Narutovi,když jsme na něm seděl.,,Zřejmě."Odpověděl neurčitým tónem.

Dny ubíhali a my,i když bez domova byli velice šťastní.Po týdnu se opět stala věc,která nás dala dohromady.Zrovna byla noc a my se omylem zatoulali na elektronickou skládku.Zvedl se velký vichr a naší jedinou nadějí bylo se tam někde schovat.Brzy po tom se přiřítili mraky a hned po nic blesky.Myslely jsme si že tohle je pro nás špatný.Když začli blesky padat,tak jsem se oba báli tak že jsem si nadělali do kalhot.Jeden prolítl jen pár centimetrů nad hlavama zrovna do jednoho z počítačů.Ostatní co přicházeli po něm se snažili uhodit taky do něj.Pro nás to bylo jako s noční můry tak jsme zavřeli oči a jen doufali že to přežijem.

Najednou jsme se probudili na místě pro mě úplně cizím.,,Konoha?"Nemohl uvěřit svým očím,když vyslovoval to jméno Naruto.,,Konoha"Říkal už radostně a vedl mě za ruku pro něj reálně a pro mě jen vysněným městem v seriálu.Táhl mě skrz ní a vykládal kde co je,jako malé dítě o vánocích až došel před svůj starý byt.Zašmátral pro náhradní klíč pod rohožkou a odemčel.Já byl celou dobu jako v Jiříkově vidění,jako kdyby se mi to zdálo.,,Tak a od teď budeš bydlet tady se mnou."Usmál se na mě a věděl že od teď bude všechno lepší.,,Neměl by jsi zajít za Hokage a oznámit že jsi dorazil po tak dlouhé době?To počká"Usmál se na mě,přitáhl si mě k sobě,objal kolem pasu a zavřel dveře.

KONEC